Návrh se snaží uchopit a myšlenkově dotvořit celý areál Karviná - Doly s následným zaměřením na jeden z rozvržených areálů s cílem využít smysluplně opuštěné Doly i prostranství mezi nimi, propojit existující areály a dát místu nové funkce s ohledem na přírodní bohatství. Historické budovy, které se v areálu nachází dosahují vysoké architektonické kvality. Tato kvalita odráží jejich původní funkci – reprezentativní obálka pro hornická technická zařízení. Návrh je kombinací regenerace i konzervace. Vnější konstrukce, která prošla nedávnou rekonstrukcí, je zachována a do budovy je dostavován systém konstrukcí, který zaplní budovu nejen ve svém podlaží, ale využívá i její výšku a je tak získán prostor pro expozice i jiné funkce a výhledy nejen do okolí, ale i neotřelé pohledy v rámci budovy. Celkový charakter nové zástavby, ať už ve vnitřním prostoru nebo vně, je odlišen od stávajících budov materiálem a zároveň se návrh snaží zachovat stejný charakter ve všech nových prvcích – plný objem a bílá barva tak na první pohled doplňují, avšak nepřehlušují stávající zástavbu. Fasády novostaveb těží z architektonických kompozičních principů okolní zástavby, zejména fasády kotelny. 
Návrh zástavby se koncentruje na nejbližší okolí kompresorovny a kotelny – objektů, které byly prohlášeny za památkově chráněné budovy. Objekt kompresorovny, který se vyznačuje svou architektonickou kvalitou, se mění na technické muzeum s orientací na místní historii a současnost. Zde také vzniká mimo jiné prostor pro kulturní akce a restaurace pro návštěvníky areálu.  Naproti muzea se bude nacházet budova střední uměleckoprůmyslové školy. Ta svým tvarem vychází z objektu kotelny, avšak její vstup se nachází na ose symetrie kompresorovny. Objekt kotelny je dle návrhu využíván jako tělocvična nejen pro studenty střední školy, ale v odpoledních hodinách i pro veřejnost. Mezi těmito hlavními budovami vznikne nízkopodlažní zástavba, která dotváří vnitroblok a doplňuje potřebné provozy pro funkci školy, jako je knihovna a jídelna, které mohou být obdobně jako tělocvična využívány i veřejností. 
Interiér školy se snaží zachovat genius loci celého areálu a navazuje na něj pomocí materiálů i konstrukčních prvků. Černý kov propojuje všechny objekty skrze interiér i exteriér. Bílá barva, zastoupena liaporbetonem, třídy provzdušňuje a pomáhá soustředěnosti i tvůrčí činnosti studentů. Pro zútulnění bylo použito ořechové dřevo, ze kterého je nábytek, dělicí příčky nebo podbití střechy stejně, jako je tomu i u historických objektů.