Moravská Ostrava, Černá louka
| ateliérová tvorba II / bakalářská práce
| vedoucí práce: Ing. arch. Martin Nedvěd, Ph.D. | Ing. arch. Josef Kiszka
| 2016
Cílem projektu je vytvořit klidný prostor pro lidi, kteří potřebují utéct od každodenního života ve městě a relaxovat jak psychicky, tak fyzicky. Prostor napojený na zahradu, jejíž přírodní podstata je spjatá s klidem mysli a odpočinkem. Objekt se nachází v Moravské Ostravě. Parcela je již od roku 2004 porostlá trávou a nachází se na jakémsi pomezí městské betonové části a přírodní zelené části. Proto jsem se rozhodla zahrnout do návrhu i zahradu v přízemí, která je volně dostupná všem kolemjdoucím a zároveň může sloužit jako inspirace pro návštěvníky arteterapie v relaxačním centru a zahradu střešní, která je napojena na prostor určený k meditaci.
Objekt je zasazen do okolí pomocí použití stejných proporcí a osových návazností jako okolní objekty. Objekt je členěn do 3 půdorysně stejných částí, které se od sebe liší výškami. Tyto části jsou konceptuálně rozděleny na část posilující mysl a část posilující tělo. Část posilující mysl je tvořena podzemní tělocvičnou a částí pravou, kde je jako fasádní materiál použita bílá omítka, která dodává těmto částem jemnější výraz, a okna jsou rozmístěna v určitém rytmu převzatém ze sousedního objektu v rámci dodání pocitu klidu. Na zastřešení je použita šikmá pultová střecha, která se inspiruje historií a zároveň si zachovává originalitu v návaznosti na okolí. Na fasádě levé části je pak použita jako povrchový materiál cihla, která je v rámci sjednocení objektů natřena na bílo a odlišuje se tak od zbytku stavby pouze strukturou. Hmota je racionálně tvořena kubickým tvarem zakončeným plochou střechou a je jí dodána dynamika asymetrickým rozmístěním oken stejného tvaru a výšky.
V rámci zastavění proluky je zde vytvořena jak střešní zahrada přístupná pro zákazníky centra, tak veřejně přístupný parčík, který se nachází v neuzavřeném vnitrobloku. Tento nově vysazený park sestávající z bříz a okrasných keřů doplňuje opticky nedokončený blok a napojuje se na stávající zeleň nacházející se u vedlejších objektů. Půdorysně objekt sestává z 3 čtvercových ploch, které na sebe navazují a vytváří tak tvar L. Symetrie je uplatněná i na fasádě objektu pravé části, která se snaží navázat na historický vzhled sousední budovy. Rastr oken se pravidelně opakuje ve svislých osách. Fasáda navazující levé části objektu je řešená asymetricky, kde je rastr oken hravější a dodává této části dynamiku. Střecha nad levým křídlem a střecha nad podzemní tělocvičnou je poté z jihovýchodu symetricky otočená.