Souhra historie a moderny - cílem návrhu je využití bohaté historie budovy původního jezuitského kláštera z 16. století a zachování jeho identity. Zároveň je však třeba počítat s dnešními požadavky na pohodlí, změnu užívání a pokusit se vnést do interiéru i nového svěžího ducha
Odkrytí materiálu stropů - vnesení historického ducha budou zajišťovat původní stropy, které se po odstranění nanesené omítky odkryjí a budou tak kontrastním prvkem ke zbylým povrchům.
Osvětlení - osvětlení muzejních prostor bude zajištěno liniovými světly vetknutými do dřevěného stropu tak, aby nerušily jeho celistvý dojem. Tyto světla jsou umístěna na liště a lze je měnit z rovných na zakřivené do úhlu, aby bylo možno libovolně osvětlovat vystavená díla.¨
Materiály - interiéru bude dominovat surové režné zdivo a dřevo. Ne však velikostí povrchu, ale svým tmavším odstínem. Zbylé povrchy pak budou jemné, čisté a bílé, aby daly vyniknout vystavovaným dílům.
Variabilita a skladnost - jedním z cílů je i variabilita prostoru a s tím spojený i skladný nábytek, který se v případě potřeby uschová do místnosti skladiště.
Ve vstupní hale jsou na podlahu použité dřevěné parkety, tmavě namořené, které ladí s přední deskou recepčního pultu. stěny jsou navrženy bílé i s uvažovaným přetřením stávajících dveří, oken a v tomto případě i dvířek elektroskříně a hydrantu. Plocha stropního podhledu je v nynějším stavu narušena zakrytím vedení potrubí. V návrhu uvažuji zmenšení tohoto výstupku o 20 cm a jeho dorovnání pomocí PVC průsvitných desek v kruhovém tvaru, které se vzájemně částečně překrývají a hravě propouštějí a rozptylují světlo ze zářivek. Vznikne tak světelný baldachýn v bílé barvě, který barevně sjednocuje stěny i s detaily. Z důvodu nedostatku prostoru byla vybourána dosavadní příčka vedle obloukové niky s historickým zvonem, a byla zde umístěna recepce se šatnou. Tento prostor byl dále oddělen od stávající kuchyňky příčkou s posuvnými dveřmi, který je z šatny přístupný. Tímto řešením se investor vyhne zasahování do stávajícího vedení potrubí.
V posluchárně, přístupné z chodby recepce, byly navrženy principy, které jsou i dále využity v případě muzejních prostor. Místnosti barevností i strukturou dominuje klenba, která se zbaví omítky a přizná tak svou cihelnou konstrukci i s menšími nedokonalostmi. (V případě přílišného poškození cihel během let či při rekonstrukci je možnost natřít cihly barvou RAL8012.) Výraznost je pak podtržena zavěšením trojice kruhových lustrů nad středem místnosti. Zbytek povrchů místnosti je natřen na bílo včetně nově navržených dřevěných parket. Jediným nábytkem je 28 bílých plastových židlí Aruka, které jsou snadno omyvatelné a stohovatelné, a případě, že bude místnost využívána pro výstavy, se židle uskladní ve skříních v místnosti skladu. Dataprojektor je zavěšen společně s lustry a nasvěcuje severní stěnu.
Barevnost a výraz výstavní místnosti je řešen obdobně jako v předchozím případě. Dominantou je dřevěný strop odkrytý až po záklop a namořený tmavým mořidlem. Mezi trámy jsou umístěny černé lišty s osvětlením řešeným bodovými polohovatelnými světly, které jsou umístěny po dvojicích natočenými na vystavované plakáty. Prostor je rozdělen třemi mobilními příčkami, které se v případě potřeby zalícují se západní stěnou. Tyto příčky rozdělují prostor tak, aby návštěvníkovi nabídly různé pohledy na exponáty a mohl se vydat různými trasami a zbavily tak prohlídku monotónnosti. na západní a východní stěně jsou při stropě nainstalovány lišty na zavěšení rámů s plakáty. V prostoru jsou dále umístěny rozebíratelné stojany s plexisklem pro ochranu vystavovaných exponátů a krejčovské figuríny pro vystavení šatů.
Místnost dílen, přístupná z muzea, je navržena tak, aby byla podpořena komunikace a spolupráce mezi účastníky kurzů a manuálních prací. Ve středu místnosti jsou proto umístěny na sebe navazující stoly osvětlené závěsnými svítidly. Stolní desky jsou vyrobeny ze 100 let starého dřeva a tak, s pomocí starších ponků, vytváří historického ducha patrného ve všech ostatních místnostech. Ponky jsou umístěny při západní stěně, která je opatřena černou tabulovou barvou, na níž se mohou zachycovat nápady nebo se zde může vysvětlovat pracovní postup pro návštěvníky. Stěny jsou navrženy jako bílé, stejně jako stropy a podlaha je pak vylita šedobílým anhydritem. 
Z dílen je pak přístupný sklad, ve kterém bude možné umístit stojany a figuríny z expozic.